Rychlé menu

  Logo klubu

 

  Fotogalerie

  Citát

"Ujdi míli v botách někoho jiného, nebo alespoň dříve než
se vyjádříš k jeho chování, usilovně si snaž představit, jaké to asi je, být v jeho kůži."
                     (Zgola)



      

Klubové setkání (19.5.2010)

Parkinsonik účastníkem hromadné dopravy

     Na květnovém klubovém odpoledni přivítali členové PK BRNO v klubovně na Joštové ulici vzácné hosty. Provozního ředitele DPmB pana Ing. Jiřího Valníčka a vedoucího tarifního oddělení DPmB pana Ing. V.Prygla. Nesnáze spojené s Parkinsonovou chorobou jsou někdy obtížně vysvětlitelné a pro "nezasvěcené" v hromadné dopravě se může jejich chování jevit velmi podivným.

    

     Hlavně se diskutovalo o problémech při nastupování a vystupování z tramvají. Pro parkinsoniky je příznačná trvalá pomalost, častá ztuhlost, nebo dokonce nečekaný záraz pohybu, kdy nedokáže udělat jediný krok. V povědomí lidí je známým projevem třes. Ten však nemá každý parkinsonik, může se jednat o různé mimovolné pohyby, poruchy stability při chůzi a celkovou zpomalenost hybnosti. Proto se někteří neobejdou bez asistence druhé osoby, zejména v hromadné dopravě. Tyto problémy přicházejí mnohdy nečekaně a to nejen při chůzi, ale také při vyjadřování, nebo provádění jednoduchých manuálních úkonů. V neprospěch parkinsoniků působí i psychická zátěž, kdy jsou si vědomi nutnosti urychleně nastoupit do tramvaje. Mozek však nedokáže vydat potřebný signál k pohybu. Přes tyto zjevné problémy se nemocní mnohdy setkávají i s malou ohleduplností spolucestujících.

     Cílem DPmB je rychlé odbavení na jednotlivých zastávkách. Z tohoto důvodu jsme s vděčností přivítali návrh pana ředitele, že o výše zmíněných problémech budou informováni nejen revizoři, řidiči tramvají a další zaměstnanci DPmB, ale i brněnská veřejnost prostřednictvím měsíčníku Šalina. Vyslovili jsme poděkování za snahu o bezproblémovou přepravu cestujících. Seznámili jsme naše hosty s podobou členského průkazu parkinsonika a dohodli se, že budeme své členy motivovat k tomu, aby jej nosili stále u sebe, aby se jím v případě problému mohli prokázat.

    

     Byli jsme informováni, že jezdí již 35% nízkopodlažních vozů a dokupují se další. Proto je výhodnější nastupovat druhými dveřmi, kde místo tří schodů je jen jeden. A tato rada nebyla jediná. Zástupci DPmB nás informovali o službě osobních asistentů pro méně pohyblivé občany. Samozřejmě je nutno tuto službu telefonicky předem objednat. Při další diskusi jsme si uvědomili, že je pro nemocné nejvýhodnější vyhýbat se dopravě ve špičce (13-15 hod.), kdy jsou tramvaje maximálně vytíženy. Víme, ale ne vždy je to možné. Požádali jsme pracovníky DPmB o možnost prodloužení odjezdu tramvaje č.11 z České do 19.30 hod. S radostí jsme přivítali, že chybějící madla budou u sedadel pro ZTP postupně doplňována. Pan ředitel také uznal oprávněnou kritiku na nové vozy se sedadly proti sobě.

     V diskusi vznikla dobrá myšlenka – využít malé autobusy dopravního podniku pro občasnou přepravu více parkinsoniků na společné akce. Určitě by tato služba mohla být levnější, než taxi služba, kterou jsou mnozí nemocní nuceni využívat.

     Domníváme se, že společná beseda byla oboustraně přínosná, vřele oběma zástupcům děkujeme za čas, který nám věnovali. Měli jsme velmi dobrý pocit z toho, že jsme našli pochopení našich dosavadních problémů, ale možná i nadějnou spolupráci do budoucna. Vždyť podle statistik žije v naší zemi s tímto nevyléčitelným onemocněním přibližně 15 000 lidí. Ne všichni jsou registrováni ve Společnosti Parkinson o.s., jehož je PK BRNO jedním z dvaceti regionálních klubů. Věříme, že zástupci DPmB nám budou dobrými partnery a doufáme, že brněnští parkinsonici najdou také více pochopení i u svých spoluobčanů.

     Děkujeme za návštěvu, těšíme se na další setkání a spolupráci.

                                                                                           
                                                                           Mgr. Eva Vernerová, předsedkyně PKB

                                             © 2009 Renrev