This is alternative content.

Přednáška "Léčení hudbou" (23.3. 2011)

     Začátkem března jsem dostala pozvánku od předsedkyně brněnského Klubu Parkinson na přednášku s lákavým názvem "Léčení hudbou." I když se potýkám s časem, řekla jsem si: "Přece nemůžu věnovat všechen volný čas jen samým povinnostem. Po dlouhé době se opět setkám se známými tvářemi, je třeba se v dnešní uspěchané době zastavit, potěšit se s přáteli, též se poučit a v neposlední řadě načerpat inspiraci pro svůj osobní život." Shodou okolností v březnovém čísle časopisu MEDIUM vyšel článek Dona Campbella s názvem "Léčivé schopnosti zvuku a hudby" s odkazem na knihu "Mozartův efekt". Ve své knize autor popisuje, jak tuto pradávnou moudrost začíná objevovat moderní věda, která nachází důkazy, že poslech určitých druhů hudby může zlepšit kvalitu života. Článek mne zaujal, a tak jsem byla plna očekávání, co se dozvím na přednášce.

     Paní předsedkyně nás všechny přivítala a představila nám přednášející, paní doktorku Ludmilu Čapkovou z Havlíčkova Brodu. Pak jsme se seznámili, jak to s tím léčením hudbou vlastně je. Při přednášce byl i náslech ukázek z vybraných skladeb, které přímo souvisely s daným tématem. Co jsem ocenila, byl praktický návod nejen pro nemocné, ale i pro všechny ostatní, vyzkoušený v Havlíčkově Brodě. Říká se, že opakování je matka moudrosti, proto připomenu ty nejdůležitější myšlenky.

     Především je pro parkinsonika důležité sestavit si "denní hudební jídelníček". To znamená na každou část dne vybírat jinou hudbu. Je začátek dne, parkinsonik sahá po první dávce léků a s nimi si pouští první "dávku" hudby. Tím probouzí tělo a mozek. Přichází další dávka léků a další ranní činnost, kterou je dobré nahlas rytmicky komentovat např.: u-mý-vám-se, čis-tím-si-zuby, če-šu-se. Tato rytmizace pomáhá mozku a tělu udávat rytmus a tempo pohybu. Ke každodennímu rozvrhu patří i cvičení a s ním třetí dávka muziky s rytmickou hudbou. Parkinsonik potřebuje postrčit v pohybu. V Havlíčkově Brodě chodí cvičit s nemocnými jejich zdraví rodinní příslušníci. Nemocní přebírají energii od zdravých, tím se prodlužuje období jejich soběstačnosti. Ten, kdo pomáhá, musí si sám dobíjet energii! K tomu slouží např. tleskání. Při tleskání je důležité udržet rytmus potlesku, nezrychlovat. Celé tělo funguje v harmonockém rytmu. Jestliže je některá část mozku poškozena, přirozený rytmus těla je narušen. Při nemoci i po ní je potřeba začít, ale i dokončit práci. Tady je nutné to popostrčení od rodinných příslušníků, či dobrého instruktora. Pohybová paměť mizí věkem, ale i vysedáváním. Mozek si prostě nepamatuje. Proto je důležité dělat běžné věci v rytmu při hudbě. Parkinsonik musí zpomalit negativní příčiny nemoci. Jak? Dlouhodobým ovlivňováním mozku.

     Příčina Parkinsonovy nemoci dosud není známá. Abychom předešli negativním následkům nemoci, nečekáme až se projeví v plné síle, ale zkoušíme všechny dostupné metody, jak jí zmírnit. Pokud má být hudba lékem, musíme se ji naučit poslouchat. Nestačí ji mít jen jako kulisu. Je třeba se posadit a vnímat celým tělem aspoň půl hodiny. Velmi důležité je naopak i ticho. V tichu mozek odpočívá. Léčí klasická hudba i obyčejné písničky, které jsme se naučili v dětství. Důležité je tónování, bzučení a vibrarce mluvidel.

     Pamatujme si: čím vyšší je je tón, tím více povzbuzuje mozek. Čím nižší je tón, tím více jde do těla. Při něm se aktivuje mozek a to napomáhá léčení. Jemné bzučení léčí!! Při bolesti hlavy – bzučte. V rámusu – bzučte. Bzučte při různých činnostech. Bzučením se uvolňují ucpané mozkové cévy. Tóny a zvuky jsou vibrace, které vnímáme celým tělem. Pravidelným dupáním a tleskáním se tělo harmonizuje. Při depresi dupejte 15 minut. Je dokázáno, že Mozartova hudba léčí. Další dobrá rada: nepijme vodu z plastů, ale vodu ze skla.

Naplnit sklenici s vodou, pustit Mozartovu hudbu a teprve pak vypít.
Nejpřirozenějším, pro nás nejdostupnějším a zároveň nejstarším hudebním nástrojem jsou kameny a bubínek.

     Zajímavá přednáška byla zakončena těmito slovy. Cituji: "Výběr tónů a hudby je nekonečný. Záleží na každém z nás. Hudba léčí, ale není na předpis. Léčí bolest, samotu ... Je na nás, co z toho prožijeme."

Během přednášky jsme rytmicky tleskali, dupali, zpívali a poslouchali krátké ukázky
z těchto skladeb:
Eva Henychová - Všechno je jinak
Zpívánky – Když jsem já šel
Svěrák Uhlíř - Zapomnětlivá
Dechovky – Když jsem šel v Praze
W.A. Mozart - klavírní sonáta č.11, (Alla Turca)
W.A. Mozart - koncert pro klavír č.21, C-dur, 2.věta
Hudba amerických indiánů
Gregoriánský chorál
Australská domorodá

     Na závěr se ještě vrátím k článku z časopisu MEDIUM. Neodpustím si citovat několik vět:
"Hudba je lékem pro tělo a mysl. Každý z nás má svou oblíbenou hudbu a je okouzlen tím, jak na něj působí."

                                                                          Mgr. Jaroslava Pelikánová
                                                                                 pelikanova_photo.gif