This is alternative content.

4. Parkinsoniáda (6.8.-7.8.2011)

     "Opět je jeden rok za námi." Tuto větu si mnozí z nás říkáme, když se na Silvestra o půlnoci loučíme se starým rokem a vítáme ten nový. Moje první věta ale se Silvestrem vůbec nesouvisí. Vytanula mi na mysli letos v létě v souvislosti s Parkinsoniádou v Dubňanech. Konala se již po čtvrté.
      Když jsem přijela do Dubňan před třemi lety s brněnskými parkinsoniky poprvé, byla jsem velmi překvapena výbornou organizací soutěže pořádající Společností Slovácko v čele s předsedou panem Janem Škrkalem, zapojením spousty dobrovolníků v roli rozhodčích, vhodným výběrem sportovních disciplín, chutným jídlem, množstvím sponzorů a v neposlední řadě mezinárodní účastí závodníků ze Slovenska, Polska a Rakouska.
      Na letošní Parkinsoniádu budu opět dlouho vzpomínat. Proč? Protože mám stále před očima ohromné úsilí všech soutěžících, obyčejných lidí různých věkových skupin, kteří mají chuť překonat sami sebe a přijet si zasoutěžit, setkat se se starými přáteli, navázat nová přátelství, popovídat si, předat své zkušenosti v každodenním boji s "přítulným" panem Parkinsonem.
      Určitě to není jen moje domněnka a jistě by to potvrdili i organizátoři, že každým rokem je účast hojnější. Ne jinak tomu bylo i s našimi členy, kterých přijelo 19! Však taky všichni poctivě trénovali celý rok, aby buď své předešlé trofeje obhájili, nebo stanuli na stupních vítězů poprvé.
      Odjížděli jsme v 7 hod. z Brna a tentokrát jsme vezli nejen soutěžící a jejich doprovod, ale též paní Martinu Vítkovou, moderátorku celého soutěžního dne v Dubňanech. Pan řidič nás dovezl na místo určení v naprostém pořádku. Jen jsme se přesunuli do vstupní haly, už jsme se zdravili se známými jak z řad organizátorů, tak z řad soutěžících, kteří přijeli před námi. Po zápisu všech startujících se mnohých zmocnila již známá atmosféra sportovního centra Želva.
      Po slavnostním nástupu zazněla hymna parkinsoniků. Tentokrát byla jiná, slavnostnější. Neměla namluvený text, ale překvapivě – ji zpívali česky dva zpěváci. Moderátorka, paní Vítková, nám představila řadu významných osobností politického života tohoto regionu a předseda Společnosti Slovácko, pan Škrkal oficiálně zahájil 4. Parkinsoniádu. Od toho okamžiku se závodníci rozešli na různá stanoviště a začali soutěžit.
      Jednoduše vypadaly soutěže v hodu do koše, kop na branku, házení kroužků či házení šipek. Ale opak je pravdou. Stačí si je vyzkoušet a člověk hned změní názor. Mezi ty opravdu obtížné především po fyzické stránce patřily bowling a stolní tenis. Taktizovat se muselo při curlingu a petanque. Kdo nechtěl soutěžit o medaile, ale jen tak pro radost, měl možnost hrát šachy.
      Letos poprvé jsme měli možnost shlédnout i výstavu fotoobrazů, fotografií a perokreseb tří parkinsoniků v přilehlých prostorách školy. Bylo to příjemné zpestření. Svými fotoobrazy nás provázel pan Ing. Jindřich Kadlčík. Ke každému jsme vyslechli jeho životní příběh, o to více je bylo možné pochopit. Vznik perokresby pana Ing. Václava Veselého byl k vidění přímo před halou Želva.
      Další novinkou letošního roku byla poradna sociální pracovnice a zdravotní sestra, která měřila zájemcům krevní tlak. U obou stanovišť bylo stále plno. Většina soutěžících se snažila zvládnout vybrané disciplíny do oběda, protože jak je známo, po obědě je potřeba trochu odpočívat. Jen ve stolním tenisu, bowlingu, curlingu a petanque se muselo ještě odpoledne dohrávat. Kdo už nesoutěžil, odpočíval, povídal si s přáteli nebo prohlížel výstavu. Po ukončení všech disciplín nás čekalo pěkné vystoupení taneční skupiny děvčat z Hodonína a zajímavé kousky Reného Golema Richtera, největšího siláka v ČR. Golem nám povídal o svém životě, předváděl neuvěřitelné věci. To se jen tak nevidí. Mezitím rozhodčí sčítali soutěžícím body, psali diplomy a my jsme se těšili na vyhodnocování. A jak dopadl náš tým? Posuďte sami:

1. místo v petanque - Libor Jaša
1. místo v hodu na koš - Jaroslav Varmužka
1. místo ve stolním tenisu - Petr Sedláček
2. místo v hodu na koš - Táňa Kincová

Vítězům srdečně blahopřejeme. Zároveň je však potřeba poblahopřát i všem účastníkům. Každý z nich zvítězil sám nad sebou jen tím, že do Dubňan přijel a byl aktivní. Medaile byly rozdány, velkého poděkování se dočkal pan Škrkal se svou paní. Následovalo ukončení Parkinsoniády 2011 a pozvání na tu další, již pátou.
Po výborné večeři jsme se rozloučili a vrátili zpět domů.

                                                                          Mgr. Jaroslava Pelikánová
                                                                                 pelikanova_photo.gif