This is alternative content.

III.Bukovinský pohár (18.6.2011)

     Dostala jsem pozvání k účasti na sportovním odpoledni brněnských parkinsoniků v obci Bukovinka. Pozvání jsem ráda přijala, s mnohými se dobře znám z klubových setkání a akcí v Galerii Hády.
     Odjíždělo se ze Staré Osady, toho dne počasí mnoho neslibovalo. V místní restauraci Nad Rakovcem jsme se setkali s dalšími 20-ti účastníky. K mému údivu přijeli kromě Brňáků i soutěžící z Kunšátu, Olešnice, Sokolnic a Rousínova. I když nabídka jídelního lístku byla prý jako obvykle pestrá, v tomto klání vyhrálo na celé čáře kačení stehno se zelím a knedlíkem. Počasí se pozvolna zhoršovalo a mraky už nevěstily nic dobrého. Přesto jsme všichni v dobré náladě směřovali na místo určení. Na obzoru bylo možno vidět smíšené lesy Konické vrchoviny (450 – 574 m.n.m.) a na protější stráni poklidné stádo pasoucích se ovcí a koz. Pro lidi žíjící ve městě tak trochu exotika.
     Všechny sportovní discipliny se měly odehrávat venku, což vzhledem k nepříznivě se vyvíjejícímu počasí nebylo moc dobré. Až později se ukázalo jako správné rozhodnutí bylo neinstalovat pingpongový stůl. Sotva jsme zahájili, mraky schovaly slunce úplně, takže jsme stihli odehrát pouze petangue, hod do koše, kroužky a museli se uchýlit před deštěm do chalupy. I když jsme měli k dispozici i další místnosti, nejvíce se všem líbilo v kuchyni u původních kachlových kamen. Potvrdilo se rčení, že "dobrých lidí se vejde vždycky dost." A tak jsme asi učinili rekord, nejen v počtu lidí na metru čtverečním ( 22 osob v místnosti asi 14 m2), ale i v místě předávání ocenění. Všichni obdrželi jako vzpomínku a pro radost usmívající se kytičku a byly předány diplomy vítězům:

Hod do koše: 1. Kintrová Věrka, 2. Gabryšová Helena, 3. Kincová Táňa
Hod kroužkem na cíl: 1. Kincová Táňa, 2. Verner Lubomír, 3. Gabryšová Helena
Petangue: 1. Pospíšilov Galina, 2. Kintrová Věrka, 3. Verner Lubomír

     Velkou radost nám udělal Pavel Hájek, přinesl kytaru a s písničkou bylo hned všem veseleji.
     Pochopitelně jsme připili na zdraví, mimo jiné i vínkem z Dubňan (Honzovo Tokajské), kterým popřál za Společnost Slovácko brněnskému klubu na 13.výročí další úspěšná léta. V Bukovince se jeho přání naplnilo vrchovatě. Myslím, že největšího ocenění se všem parkinsonikům dostalo od mého manžela. Ačkoliv má nejeden zdravotní problém, prohlásil při loučení:
"Zítra řeknu svému lékaři, že jsem zdravý. Moje problémy jsou zanedbatelné oproti tomu, co musí překonávat parkinsonici v běžném životě. Přesto se radují ze života a v mezích svých možností ještě sportují."

Díky za krásný den. Těšíme se s manželem na příští setkání s vámi všemi.

                                                                                      Božena Krajčovičová

                                                                             krajcovicova_photo